Sociální nauka církve a ekonomika společenství

Sociální nauka církve a ekonomika společenství.

Jeden z podniků ekonomiky společenství.

Úkolem tohoto příspěvku je krátce připomenout „ekonomiku společenství“ a současně poukázat na její souvislost se sociální naukou církve.

Jak známo, právě před 20 lety se zrodila ekonomika společenství, kterou Chiara Lubichová představila 29. května 1991 v brazilské citadele Araceli (nyní nese název Ginetta), jako výraz života charismatu jednoty v oblasti ekonomiky. Prostřednictvím společenství majetku, které v Hnutí existovalo od začátku a které se neomezilo jen na charitativní aktivity, byla také snaha citlivě reagovat na sociální otázky, na společenská pnutí a pomáhat je řešit (1).

Není proto náhodou, že ekonomika společenství se zrodila právě v Jižní Americe, v Brazílii, zemi dramatických sociálních kontrastů, s chudinskými čtvrtěmi favelas, které jako „trnové koruny“ obklopují její velkoměsta, jak se tehdy vyjádřil kardinál Arens, arcibiskup ze Sao Paula.

Chiara také připomněla encykliku Jana Pavla II. Centesimus Annus, která byla vydána 1. května 1991, na svátek sv. Josefa dělníka, ke 100. výročí encykliky Lva XIII. Rerum novarum: „…nádherná encyklika, dokonalý pohled pronikající do celé ekonomické, sociální a politické situace dnešního světa; dává nové potvrzení sociální nauky církve… která naléhavě vyzývá k solidaritě, až po hypotézu světové ekonomiky… to je sen, ale i naděje.“(2)

Podniky v duchu ekonomiky společenství, kterých bylo k závěru roku 2010 v celém světě registrováno 797 (3), vznikají spontánně z iniciativy lidí formovaných láskou a „kulturou dávání“, aby dosvědčovaly lásku k bratřím a naplňovaly Ježíšovu závěť (4).

Také v České republice jich několik existuje. Všeobecně jde o podnikatelské aktivity nejrůznějšího typu: o sdružení, jednotlivé živnostníky, korporace, družstva, kapitálové společnosti apod., které se s různým obratem a počtem zaměstnanců zabývají výrobou, obchodem a službami. 

Smyslem tohoto „podnikání“ není především privátní zisk, jak je to v duchu jakéhosi neoliberálního kapitalismu obvyklé v dnešním globalizovaném světě, ale „lidštější a sociálnější cíle“(5). Čistý zisk se jako u prvních křesťanů dává do společného a dělí se na tři díly: na inovaci podniku, pro formaci nových lidí, protože bez nových lidí není možné vytvářet novou společnost, a pro chudé.

V roce 1998 si Chiara Lubichová přála, aby tato nová zkušenost Hnutí byla i odborně popsána jako nová ekonomická teorie, která by obstála na světovém fóru. To se také stalo a nyní se ekonomika společenství rozšiřuje i mimo Hnutí.

V současné době vyvolávají zájem o ekonomiku společenství dva důvody: všeobecně se o ní zmiňuje papež Benedikt XVI. v souvislosti s ekonomií ve své sociální encyklice Láska v pravdě a dále jde o nezbytnost dodržování hodnot v hospodářském životě, jak na to výrazně ukázala aktuální krize(6).

„Sociální nauka církve je toho názoru, že opravdu lidské vztahy – vztahy přátelské, uvnitř společenství, solidární a vzájemné – mohou být prožívány i v rámci ekonomické aktivity… Ekonomická sféra … není svou povahou nelidská a antisociální … a právě proto, že je lidská, musí být také eticky strukturována a institucionalizována. Velkou výzvou …, která byla vyvolána problémy rozvoje v této době globalizace – a stala se ještě naléhavější následkem hospodářské a finanční krize -, je prokázat na rovině myšlení i jednání …, že v tržních vztazíchmůže, ba musí najít své místo v rámci běžných ekonomických aktivitprincip nezištnosti a logika daru jako výraz bratrství. Je to požadavek člověka současné doby i požadavek ekonomické logiky samé. Je to požadavek lásky a zároveň požadavek pravdy.“(7)

                                                                        ThDr. Miloslav Kněz

(publikováno v časopise Nové město, 5/2011)

_______________

1. Srov. Come un arcobaleno, Città Nuova, Řím 1999, str. 85, v češtině V barvách duhy, Společenství majetku, ekonomika a práce, Nové město, Praha 2009, str. 61.

2. Come un arcobaleno, Cittá Nuova, Řím 1999, str. 87, v češtině V barvách duhy, Společenství majetku, ekonomika a práce, Nové město, Praha 2009, str. 62-23.

3. Srov. Economia di Comunione, Rapporto 2009/2010, str. 7.

4. Srov. Ch. Lubichová, Evropský parlament, Štrasburk, 1998.

5. Benedikt XVI., Láska v pravdě, čl. 46.

6. Economia di comunione, Rapporto 2009/2010, str. 11

7. Benedikt XVI., Láska v pravdě, čl. 36.